Dynamická změna místo změny statické

1.  SPOTŘEBNÍ KOŠ 

Vegetariánský spotřební koš jako směr, konvenční jako cesta

1.   Přijetí DACH 2009.

2.   Stanovení vlivu stávajících i připravovaných spotřebních košů na zdravotní stav populace.

3.   Sestavení dvou spotřebních košů na základě DACH a současných vědeckých poznatků.

2.  KVALITA POTRAVIN

Informace o kvalitě potravin motivuje ke změně stravovacích návyků

4.   Aktualizace nutričních hodnot databáze poživatin a její doplnění o nové poživatiny (projekt MZe).

5.   Doplnění databáze nutričních hodnot poživatin o hodnocení jejich kvality různými nevládními organizacemi.

6.   Upravit rozdělení poživatin na pochutiny/potraviny.

3.  DOSTUPNOST POTRAVIN

Kvalita nemusí být vždy drahá, velká cenová rezerva je ve snížení nákladů na distribuci potravin a nákladů na půjčování peněz

7.   Podpořit distribuci těch potravin, kterých by se mělo jíst více, vzhledem k současnému způsobu stravování (např. zeleniny a ovoce).

8.   Podpořit distribuci zdravých a přírodu nezatěžujících potravin, tzn. vyrobených: s minimální nebo žádnou ztrátou jejich původní nutriční hodnoty, bez přidání abiogenních látek, vyrobených v místě spotřeby, s co nejmenším zatížením životního prostředí (např. v bio kvalitě).

9.   Vykalkulovat ceny jídel a jídelníčků s těmito potravinami.

4.  HODNOTA POKRMŮ

Úspěch přinese změna jídelníčku v souladu se změnou nutričního uvědomění strávníků a kulinářských dovedností kuchařů

10.  Postupné zařazování nutričně hodnotných a senzoricky atraktivních bezmasých pokrmů do současné skladby jídel.

11.  Postupné nahrazování méně hodnotných surovin v pokrmech surovinami nutričně hodnotnějšími.

12.  Směr změny konvenčního spotřebního koše může ukazovat koš vegetariánský.

5.  VYBAVENÍ KUCHYNĚ

I cenově nenáročné kuchyňské vybavení může významně zvýšit produktivitu práce a nutriční úroveň pokrmu

13. Vytipovat gastro zařízení, které může významně podpořit nové trendy vyvolané přijetím nových DDŽ.

14.  Podpořit zavedení tohoto zařízení dle bodu 13.

15.  Podpořit zavedení softwaru, který umožní komunikaci se strávníkem dle nových požadavků.

6.  VZOROVÉ JÍDELNY

Jídelna jako základ komunitní školy

16.  Postupně zlepšovat prostředí a vztahy v jídelně dle dosažené sociální úrovně strávníků.

17.  Zařadit školní kuchyni jako součást vzdělávacího procesu dle dosaženého vzdělání pracovníků kuchyně.

18.  Změnu prostředí v jídelně může významně podpořit komunitní charakter školy.

7.  MONITOROVÁNÍ VÝSLEDKŮ

Zásady stanovené dle přirozené povahy dějů nepotřebují silný donucovací a kontrolní aparát

Kladný vliv vyšší nutriční úrovně jídel na zdraví strávníků je třeba doložit

19.  Novému nastavení školního stravování přizpůsobit i způsob jeho kontroly a vyhodnocování.

20.  Kontrola vlivu změny stravování na zdravotní stav strávníků je současně nejlepší kontrolou i pobídkou ke změně nabídky a výběru jídel (viz projekt NUTRITION FRIENDLY SCHOOL INITIATIVE).

21.  Změnu životního stylu může významně podpořit komunitní charakter školy.